Neviditelná výstava

V rámci hodin SPK jsme se vypravili zjistit, jaké to je, když vidíte… tmu.

Ačkoli Neviditelná výstava existuje už několik let, nikdy jsem na ní nebyla a ani jsem nezkoumala, co na ní je, tudíž jsem nevěděla, co čekat. A nakonec to byla další školní akce, která mne mile překvapila. Dala nám možnost vyzkoušet si svět nevidomých lidí.

Výstava je rozdělena na dvě části.

Nejprve jsme si vyzkoušeli předměty a zařízení, které nevidomí v běžném životě používají. Jednalo se například o osobní váhu, která mluví, chůzi se slepeckou holí nebo speciální psací stroj, také knihy a atlas ČR v Braillově písmu v nás budil úžas.

Velmi nás zaujaly karetní hry, společenské hry či hmatolamy.  Když jsem pozorovala ostatní, jak s tím zápasí, říkala jsem si, co je na tom tak těžkého. Když jsem si pak vzala klapky na oči, tak jsem to pochopila. Nebylo vůbec jednoduché složit skládačku ze čtyř dílků.

Když jsme se přemístili do druhé části výstavy a za námi se zavřely dveře, bylo to dost zvláštní – čekala nás hodinová prohlídka v naprosté temnotě. Pocity, které jsme při tom měly, jsou nepřenositelné.

Jsem ráda, že jsem si mohla vyzkoušet, jaké to je být slepý. Po výstavě jsem si začala více vážit toho, jaké mám štěstí se svým zdravím, že se můžu podívat a doopravdy vidět, co se děje a jak krásné to na světě je.

Žáci 3. C a 3. D – upraveno